Prusko-rakouská válka

dějiny
Prusko-rakouská válka Česká Skalice je jedním z míst, která v létě roku 1866 bezprostředně zasáhl válečný konflikt. Prusko-rakouská válka, někdy také nazývaná sedmitýdenní, vznikla jako důsledek vzájemného soupeření Pruska a Rakouska o vůdčí mocenské postavení v Evropě.

Bitva u České Skalice byla jednou z nejkratších, ale zároveň také jednou z nejkrvavějších. Během pouhých čtyř hodin tu o život přišlo, nebo bylo zraněno téměř sedm tisíc vojáků a více než 200 koní.

Tato bilance je o to smutnější, že k bitvě u České Skalice vůbec nemuselo dojít – vrchní velitel rakouské armády Ludvík Benedek totiž nařídil odchod bez boje. Velitel VIII. rakouského armádního sboru arcivévoda Leopold však neuposlechl rozkazu vrchního velitele, setrval v nevýhodném postavení nad řekou Úpou, neinformoval podřízené velitele brigád o Benedekově rozkazu ani o svém bojovém úmyslu a vydávala rozkazy nižším jednotkám. Okolo 10. hodiny zaútočil proti postupujícím jednotkám pruského 5. armádního sboru pod vedením Karla Steinmetze.

Na pomoc Leopoldovým mužům přispěchala brigáda generála Fragnera a kolem 12. hodiny ještě brigáda plukovníka Kreysserna. I přes dílčí úspěch, kdy se brigáda generála Fragnera probojovala přes dubenskou bažantnici k železničnímu náspu, skončil rakouský útok katastrofou.

V nerovném boji (jeden rakouský prapor ku devíti a půl pruským) vykrvácel v dubenské bažantnici IV. prapor 75. pěšího pluku jindřichohradeckého, mezi zlíčským rybníkem a dnešním vojenským hřbitovem zahynul moravský 5. prapor polních myslivců a u železničního náspu nedaleko nádraží byla zničena celá Fragnerova brigáda. Na druhé straně ohybu železniční trati zasáhly proti pruské přesile Kreyssernův 21. pěší pluk čáslavský a 32. pěší pluk d´Este. Ty byly nepřátelskou palbou zcela zničeny. V boji padli i oba velitelé brigád.

Ve 14 hodin dal arcivévoda Leopold rozkaz k ústupu. Ten probíhal ve zmatku – i kvůli rozvodněné řece Úpě, kterou museli ustupující vojáci v těžkých pláštích a s plnou polní přebrodit. Asi hodinu nato padlo nádraží. Po tuhých pouličních bojích, které pokračovaly až do večera, Prusové obsadili Českou Skalici.

Krutý boj dnes připomíná téměř 70 pomníků a válečných hrobů roztroušených po krajině. Nejvíce jich nalezneme na vojenském hřbitově u Zlíče a v prostoru přírodní rezervace Dubno. Mnoho padlých dodnes spočívá pod neoznačenými hroby přímo na bojišti. Nejzajímavějšími místy prochází naučná stezka určená jak pro pěší, tak pro cyklisty. V České Skalici můžeme navštívit areál Barunčiny školy s expozicí věnovanou válce roku 1866.