Česká Skalice je rodištěm či působištěm mnoha významných osobností. Kromě Boženy Němcové, tehdy ještě Barbory Panklové, zde působili obrozenci, umělci i zástupci vědecké obce. K rozvoji města pak přispěli i mnozí průmyslníci a zdejší učitelé.

Umělci

Josef Václav Škoda (1901–1949) 

Narodil se v Malé Skalici v rodině sochařského mistra Václava Škody. S rodiči se přestěhoval do Hradce Králové. Po absolvování odborné sochařsko-kamenické školy v Hořicích studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, byl žákem profesora J. Štursy a O. Gutfreunda. Již během studia získal několik cen a velká cestovní stipendia, navštívil Itálii a Francii. Jeho významné sochařské práce nalezneme v Hradci Králové. Je autorem pomníku Ladislava J. Pospíšila, okřídleného kola s figurami na budově hlavního královéhradeckého nádraží i sousoší Soutok Labe s Orlicí, umístěného v Jiráskových sadech. Bohatou sochařovu tvorbu doplňují plastiky z bronzu, mramoru, vápence, pálené hlíny i sádry. Busta Boženy Němcové v mnoha kopiích zdobila řadu škol, veřejných i soukromých interiérů. Josef Škoda vytvořil také reliéfy a drobné plastiky se sportovní tématikou. Na mezinárodní výstavě v Paříži, v červenci 1949, byla jeho plastika Ráno a dvě další plakety oceněny mezinárodní porotou. Zemřel po úraze v Maršově

Karel Tomíček (1907–1958) 

Narodil se v Jilemnici, studoval na tamním gymnáziu, kde se poprvé projevila jeho velká láska k hudbě. Po vystudování královéhradeckého biskupského semináře byl v roce 1931 vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan v Náchodě, duchovní ve vojenské službě. Od r. 1938 byl ustanoven administrátorem a posléze farářem v České Skalici, kde působil až do roku 1955. Potom odešel do Hradce Králové, kde byl jmenován sídelním kanovníkem a kancléřem tamní biskupské konsistoře. V České Skalici se podílel na společenském, politickém a kulturním, především hudebním dění. Byl dlouholetým dirigentem městského symfonického orchestru, se kterým vystupovali přední čeští interpreti. Sedmdesátičlenný orchestr účinkoval na abonentních koncertech v mnoha českých městech. Zemřel a je pochován v Hradci Králové.

Stanislav Gaber (1908–2001) 

Rodák z Malé Skalice, studoval kreslení na královéhradecké reálce a na pedagogické škole v Praze. Na Vysoké škole architektury ČVUT studoval kreslení u O. Blažíčka, C. Boudy a K. Vávry. Po studiích působil jako pedagog na gymnáziu v Rumburku, pracoval jako konzervátor památkové péče i jako scénograf. Od poloviny 60. let 20. století působil v Jaroměři na pedagogické škole a gymnáziu. Jeho výtvarné dílo je velmi pestré, zahrnuje kresby tužkou, uhlem, rudkou, pastelem, maloval olejovými a akvarelovými barvami, ovládal i malbu na dřevo, sklo, keramiku. Věnoval se volné i užité grafice, ilustrační a restaurátorské činnosti, navrhoval barevná okna a loutky. Náměty rád čerpal z rodného kraje, zajímal se o regionální historiografii. Zemřel a je pochován v České Skalici

František Rint (1830–1898) 

Českoskalický rodák, významný řezbář, který vyzdobil Kostnici v Kutné Hoře – Sedlci. F. Rint spolu se čtyřmi členy své rodiny všechny kosti namáčel do chlorového vápna, tím je vybělil a dezinfikoval. Z původních šesti pyramid dvě zrušil a kosti využil na rekonstrukci výzdoby.

PhDr. Václav Řezníček (1861–1924) 

Narozen v Malé Skalici. Bibliotékář Národního muzea, spisovatel, autor řady povídek s historickými náměty, čerpající z rozličných dob rodného kraje. Někdy se podepisoval Nejmenovaný. Zvláštní oblibu měl v době pobělohorské, selských bouřích, národním obrození, pruských bojích o Kladsko, svárech katolíků s podobojí. Největší jeho prací byl osmidílný kronikářský cyklus Naše zlatá matička (1922–1926), zachycující období konce 18. století do 60. let 19. století v Praze. Napsal i řadu knih pro mládež. Zemřel v Praze.

Hana Pluhařová–Mayerová (1912–1956) 

Narodila se v Praze, jejím otcem byl architekt Jan Mayer, žák Jana Kotěry. Matka Jiřina byla dcerou významného malíře profesora V. K. Maška. Hana Mayerová absolvovala UMPRUM, byla malířkou a především výbornou ilustrátorkou dětských knih. Publikovala v časopisech, pozoruhodné jsou její akvarely – studie rostlin, krojů. Do České Skalice často zajížděla se svou přítelkyní, posléze se zde provdala za MVDr. F. Pluhaře. Její matka se také odstěhovala do České Skalice a znovu se zde provdala (Jiřina Černohorská). Matka svou dceru přežila a umělecky ztvárnila její hrob, který se nachází na českoskalickém hřbitově.

Vědci

Doc. MUDr. Vladimír Vlach, CSc. (1919–1998) 

Narodil se ve Velkém Poříčí, ale mládí a dospívání prožil již v České Skalici. Po absolvování náchodského gymnázia byl přijat na brněnskou lékařskou fakultu. Po roce 1945 pokračoval ve studiu na Lékařské fakultně UK v Praze. Specializoval se na dětskou neurologii, pracoval na neurologické klinice vedené akademikem prof. K. Hennerem. Později působil ve Vinohradské nemocnici, kde založil dětskou neurologickou stanici. Od roku 1968 působil v Thomayerově nemocnici v Praze-Krči. Soustavně se věnoval výchově dětských neurologů na Lékařském institutu pro další vzdělávání lékařů. Odborné znalosti získával a předával rovněž v zahraničí, přednášel v Německu, Rakousku, Itálii, Brazílii. Byl světově oceňovaným dětským neurologem. Docent Vlach je autorem mnoha odborných statí a publikací, odborných filmů, vypracoval metodiku neurologického vyšetření novorozence a kojence. Žil a zemřel v Praze.

Ing. Antonín Blahník (1869–1896) 

Rodák z České Skalice, společník elektrotechnického závodu Francoise Blahník v Paříži, vynálezce elektrické obloukové lampy. Zemřel tragicky, utonul při koupání v řece Seině, raněn mrtvicí. Rodiče nechali jeho tělo převézt do České Skalice, kde byl na místním hřbitově pohřben.

Doc. RNDr. Václav Ducháč, Ph.D. (1952–2004) 

Rodák z Náchoda, podstatnou část svého života prožil v České Skalici. Po studiích na Přírodovědecké fakultě UK vyučoval na gymnáziích v Jilemnici a v Náchodě. Uznávaný odborník zejména v entomologii, autor mnoha odborných statí a spoluautor významných publikací. Kniha Klíč k určování bezobratlých, vydaná v r. 1995, získala Hlávkovu literární cenu. Od r. 1996 působil na katedře biologie Pedagogické fakulty v Hradci Králové, studenty byl oceňován pro své odborné znalosti, didaktické schopnosti i lidský přístup. Zemřel 19. 11. 2004 v České Skalici.

RNDr. Ubald Kolařík (1885–1970) 

Českoskalický rodák, generál vojenské zeměpisné služby, předseda Čs. zeměpisné společnosti, autor řady odborných prací z oboru historie, kartografie a vojenství. Přednášel rovněž na přírodovědné fakultě UK Praha. Legionář, účastník bojů o Československo, odbojový pracovník za 2. světové války. Politický vězeň komunistického režimu, odsouzený r. 1960 v monstrprocesu se skalickými občany. Zemřel a je pochován v Praze. 

Jeho bratr Rudolf Kolařík (1877–1951), ředitel textilního závodu, byl mecenášem umění a ze své sbírky věnoval cenné obrazy rodnému městu.

Obrozenci, učitelé

František Hurdálek (1790 –1847) 

Rodák z nedaleké Studnice, byl po studiích v semináři v Hradci Králové vysvěcen na kněze. Církevní dráhu musel kvůli chatrnému zdraví opustit. Uchýlil se na starou faru v Malé Skalici, kde mohl žít pod ochranou Pfeiferovské fundace. Protože povinností spojených s místem fundatisty nebylo mnoho, hledal mladý intelektuál a horlivý český vlastenec i jiné uplatnění. V zimě vázal knihy, v létě se věnoval zahrádkaření. Shromáždil kolem sebe skupinu, která se věnovala i módnímu pěstování jiřin. Stál u zrodu první jiřinkářské společnosti v Čechách, která založila tradici proslulých jiřinkových slavnosti. Právě na nich se setkávaly významné osobnosti českého národního obrození. Zemřel a je pochován v České Skalici.

Josef Arnošt Kolísko (1815–1881) 

Českoskalický rodák, působil jako učitel v rodném městě v letech 1840 –1879. Přítel pátera Josefa Regnera, neúnavný organizátor osvětové práce ve městě i okolí. V roce 1847 založil první veřejnou školní knihovnu na Náchodsku. Přispíval do novin a časopisů, byl dopisovatelem Havlíčkových novin. S Karlem Havlíčkem Borovským se v roce 1847 v České Skalici také sešel. Kolískovým prostřednictvím darovala Božena Němcová některé své knihy českoskalické knihovně. Zemřel v České Skalici, je pochován na místním hřbitově, pomník mu zbudovali českoskaličtí učitelé.

MUDr. Augustin Kordina (1831–1908)

Rodák z mlynářské rodiny Kordinů ze Slatiny nad Úpou. Okresním starostou byl 41 let, starostou města Česká Skalice 27 let. Byl poslancem sněmu Království českého v dobách, kdy českou politiku vedl F. Palacký. Byl nositelem rytířského řádu císaře Františka Josefa I. a zlatého řádu knížecího Schaumburg-Lippe. Byl vyhledávaným lékařem, který pomáhal sociálně slabým pacientům. Lékařskou praxi po něm převzal syn MUDr. Augustin Kordina (1864 –1941). Oba zemřeli v České Skalici a jsou pohřbeni v rodinné hrobce na místním hřbitově

Jan Krtička (1900–1978) 

V České Skalici vychodil obecnou a měšťanskou školu, kde později působil jako defi nitivní učitel, až do ukončení své učitelské činnosti. Intenzivně se věnoval spolkové a muzejní činnosti. Jako správce českoskalického muzea založil v roce 1931 první české literární muzeum, sídlící ve staré radnici. Zde se soustřeďovaly písemné památky na Boženu Němcovou, početná byla sbírka českých i cizojazyčných vydání Babičky. Jan Krtička založil muzejní knihovnu, věnoval se i ediční činnosti. V roce 1940 se stal poradcem, při natáčení fi lmu Babička s Terezií Brzkovou. Roku 1960 byl odsouzen ve vykonstruovaném politickém monstrprocesu, inscenovaném tehdejší StB. V roce 1991 byl plně rehabilitován. Po propuštění z vězení dožil u své dcery v Hodoníně.

P. Josef Myslimír Ludvík (1796–1856) 

Rodák z nedalekých Dolan prožil v České Skalici několik posledních let svého života. Vystudoval bohosloví, byl vysvěcen na kněze a stal se náchodským zámeckým kaplanem. Tady započal se svoji literární tvorbou a historickými studii v městském archivu. Jeho životní dílo Památky hradu, města a panství Náchoda, i vlastníkův, jeho vyšlo až po Ludvíkově smrti, kdy je vydal kněz Jan Karel Rojek. J. M. Ludvík se účastnil vlasteneckého života na Náchodsku, vedl korespondenci s předními českými buditeli, do časopisů přispíval odbornými historickými studiemi. Pro vážné onemocnění odešel z kněžské služby a odstěhoval na maloskalickou faru, kde se po úmrtí P. Františka Hurdálka (1847) uvolnilo místo fundatisty. V Malé Skalici zemřel a byl pochován na tehdejším hřbitově u kostel

Jakub Bondy (1847–1933) 

V České Skalici začal působit jako nákladník zaměstnávající domácké tkalce. Pak požádal o povolení ke stavbě mechanické tkalcovny a v r. 1891 uzavřel desetiletou smlouvu s továrníkem Karlem Reichem. V dalších letech rozšířil podnikání do Jaroměře, postavil zde přádelnu bavlny s bělidlem a barevnou, za svého společníka přijal svého syna Heřmana.

Ladislav Bartoň (1858–1939) 

Vyučil se u otce barvířem a poté vystudoval školu ve Vídni. Zprvu vedl otcovy sklady a působil jako jeho obchodní zástupce. V roce 1892 v České Skalici vybudoval a uvedl do provozu parní barvírnu a tiskárnu, která byla r. 1906 rozšířena. V r. 1907 byla zřízena mechanická tkalcovna pro 300 stavů a přípravna včetně šlichtovny. Ladislav se vzdal řízení podniku až ve svých 77 letech. Zemřel v České Skalici.

Ladislav Čerych (1925–2012) 

Narodil se v rodině textilního průmyslníka. Obecnou školu navštěvoval v České Skalici, gymnázium v Náchodě. Studium ekonomie, které započal ve vlasti, dokončil ve Švýcarsku. Stál u zrodu rádia Svobodná Evropa, kde pracoval jako redaktor. Spolupracoval s UNESCO a OECD, stál u zrodu Středoevropské univerzity, stal se ředitelem střediska vzdělávací politiky při pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. V restituci bratrům Čerychovým byla vrácena vila, kterou dostala jejich maminka Marie, jako svatební dar od svého strýce Ladislava Bartoně. Bratři vilu v roce 2001 darovali Nadaci rozvoje občanské společnosti.