Pokud byste hledali první písemnou zmínku o panském sídle v Ratibořicích, narazili byste na tu z druhé poloviny čtrnáctého století. Majitelem v tu dobu byl rytíř Vaněk ze Žampachu.

V šestnáctém století zakoupil Ratibořice i s rýzmburským panstvím rod Smiřických ze Smiřic, který panství připojil k rozsáhlejšímu panství náchodskému.

Po bitvě na Bílé hoře náchodské panství však získávají rod Trčků z Lípy. Poslední Trčkové bohužel umírají v sedmnáctém století, tudíž si náchodské panství vyhlédne nový majitel. Tím je kníže Piccolomini. Tento kníže sídlo přestavuje na barokní zámeček, s cílem využívat jej jako letní a lovecké sídlo, zároveň i jako casino.     

Na konci osmnáctého století kupuje náchodské panství Petr Biron, vévoda Kurnoský a Zaháňský - otec ,,paní kněžny" Kateřiny Zaháňské. Po jeho smrti ratibořické panství připadá právě jí. Vévodkyně si Ratibořice zvolila své stálé letí sídlo. Zámek přebudovala ve stylu klasicismu a empíru, v jeho okolí založila krajinářský park, a panství se pod jejím vedením stalo centrem dění - přijímala zde řadu známých osobností, jako například knížete Metternicha. 

Po smrti vévodkyně Zaháňské je panství prodáno hraběti Octavianu z Lippe - Biesterteldu. V roce 1842 má panství opět jiného majitele - Jiřího Viléma Schaumburg - Lippe. Ten nechal zámek upravit v polovině devatenáctého století do podoby takové, jak zámek známe dnes. V držení rodu Schaumburg - Lippe zůstal zámek až do zestátnění v roce 1945.

Nyní je zámek i s ostatními objekty v Babiččině údolí ve správě Národního památkového ústavu.

Informace o otevírací době a další detaily naleznete na: https://www.zamek-ratiborice.cz/cs