Justynčina stezka

Česká Skalice
Projděte se po místech, kudy chodila židovská dívka Justynka... Justynka, židovka z Hronova, se rozhodla přestoupit ke katolické církvi a žádala hronovského faráže Ziedlera, aby ji připravil na křest. Kněz se obával problémů ze strany hronovských Židů, proto poslal v roce 1823 Justynku na boušínskou samotu ke svému příteli, faráři Ondráčkovi. Na Boušíně byla Justynka později i pokřtěna. Justynčina stezka je značený pěší turistický okruh, sedm kilometrů dlouhý. Nástup na trasu doporučujeme u Slatinského mlýna, kde se nabízí možnost zaparkování automobilu.
AutobusemSlatina nad Úpou, odb. Boušín, 350 m
VlakemČervený Kostelec, žel. st., 6,3 km
1. Obec Slatina nad Úpou
Obec je připomínána od roku 1545. Její název pochází od slatin a močálů, které se zde nacházely.
Nejpůsobivější stavbou ve vesnici je roubená zvonice z 18. století, postavená na gotických základech a osazená jedním zvonem. V místě a okolí se zachovaly i sakrální plastiky a Boží muka, významný je morový sloup se sousoším Početí Panny Marie postavený v roce 1829 a restaurovaný v roce 1972.

2. Samota Boušín
Osada vznikla při osidlování povodí horního toku řeky Úpy rodem erbu zlatého třmene. Po čtyřech příslušnících tohoto rodu, bratří Ratiboru, Lutoboru, Heřmanu a Bohuši, byly podle tehdejšího zvyku pojmenovány osady Ratibořice, Litoboř, Heřmanice a Boušín.
Jirásek sem umístil děj prvního dílu své kroniky U nás.
Samotu dnes tvoří kromě kostela, fary a hřbitova čtyři chalupy sloužící převážně k rekreaci.

3.Boušínská studánka
K tomuto místu se váže pověst o zázračném uzdravení hluchoněmé dcery turyňského pána Jana Litobořského z Chlumu. Pověst popisuje Božena Němcová ve svém díle Babička.

4. Kostel a fara na Boušíně
O boušínské farnosti se zmiňuje zápis z roku 1350. Kostel pravděpodobně za husitských válek zpustl a farnost zanikla. Roku 1434 dal na jeho místě Jan Litobořský z Chlumu postavit nový, dřevěný kostel. Motivem tohoto činu bylo poděkování za uzdravení hluchoněmé dcerky. Dřevěný kostel zanikla za třicetileté války. Rod Piccolominiů pak dal v letech 1682 - 1692 zbudovat na Boušíně nový, zděný kostel ve stylu venkovského baroka. Ten zde stojí v nezměněné podobě dodnes. Ke kostelu byla v průběhu let přibudována i fara. Na boušínské faře působil v letech 1848 - 1850 i první kronikář Náchodska, vlastenecký kněz Josef Myslimír Ludvík.

5. Špetlův buk
Špetlův buk je podle měření v roce 1978 nejsilnějším bukem ve východním Podkrkonoší. Při zmíněném měření byl obvod kmene 570 cm a výška stromu činila 29 m. Stáří stromu bylo odhadnuto na 300 let. Buk byl roku 1981 prohlášen památným stromem.

6. Odbočka slatinské Končiny
Venkovská architektura je zde zastoupena roubenými chalupami. Do slatinských Končin chodíval za svými příbuznými Alois Jirásek, cestou se zastavoval na boušínské faře a studoval materiály z farní kroniky.

7. Bathildin stoleček
Tradiční místo k odpočinu bylo vybudováno majitelem náchodského panství Wilhelmem Karlem Augustem zu Schaumburg-Lippe. Název místa se váže ke skutečnosti, že sem z Ratibořic s oblibou jezdívala na koni jeho manželka, princezna Bathildis von Anhlat-Dessau.

8. Boušínská lávka
Lávku nechal pravděpodobně postavit Wihlelm Schaumburg-Lippe v roce 1876. Od poslední rekonstrukce roku 1948 lávka chátrala, a proto nezbylo, než ji na konci 20. století postavit znovu. V září roku 2002 způsobila vichřice pád mohutného buku, který třetinu lávky zničil. Díky úsilí Lesů České republiky byla ale téhož roku opravena.
Lávka je křižovatkou červeně značené turistické cesty Boženy Němcové z Havlovic do České Skalice, zeleně značené trasy z Červeného kostelce na Boušín a žlutě značené stezky ve směru Mstětín, Olešnice, Brodský. Jedná se o nejkratší trasu pro pěší i cyklisty.

9. Žebrácká rokle
Její pojmenování se objevuje již v roce 1573 a je spojeno s pověstí o dvou tulácích, kteří přišli žebrat do Červené Hory. Když obešli celou ves, vyrazili okolo strže k Mstětínu. Cestou se však nepohodli, u rokle se poprali, spadli do ní a zemřeli.

10. Obec Červená Hora
Pojmenování obce bylo přeneseno z přírodního útvaru charakteristického svou železitou půdou. Na této hoře byl v letech 1253 - 1278 vystavěn hrad Rothenburg (něm. červený, zrzavý) . Současně s ním vznikla obec stejného jména.
Dominantou obce je kaplička z roku 1830, jejíž zvon byl využit pro válečné potřeby a nahrazen byl až roku 2002 díky veřejné sbírce. Zajímavostí je, že v chalupě č. p. 4 se narodila Viktorie Židová, inspirace pro postavu Viktorky v Babičce.

11. Zřícenina hradu Červená Hora
Asi jeden kilometr západně od obce Červená Hora se nacházejí nepatrné zbytky základů hradu, jenž byl součástí trojhradí Vízmburk, Červená Hora, Rýzmburk. To vzniklo k ochraně obchodní stezky vedoucí z Čech do Slezska. V letech 1291 - 1295 patřil hrad zemskému sudímu Sezimovi z Červené Hory, za husitských válek patřil hrad Hynkovi z Dubé, který byl přísným katolíkem a vyznamenal se nejvyšší krutostí vůči přívržencům kalicha. V odplatu oblehli roku 1427 sirotci hrad, vypálili jej a pobořili. Rozvalina nebyla již v následujících letech obnovena, naopak sloužila jako zásobárna kamene při stavbě silnice do Slatiny nad Úpou v roce 1888. Dnes je ze zbytků hradu zřetelné pouze věžiště, dále zbytek jižní hradby a zdivo jedné místnosti.

12. Slatinský most
Most se připomíná již v 17. století v souvislosti s nehodou náchodské vrchnosti jedoucí na Boušín. Kronika obce Slatina nad Úpou uvádí: ,,Dne 2. července 1694 jel kníže Vavřinec Piccolomini se šesti koňmi v kočáře na poutní slavnost do Boušína. Most přes Úpu se prolomil a kníže s kočárem i koňmi propadl se mezi trámy a mostnice, kdež vězeti musel, až se lidé seběhli a všem pomohli. Nikomu ublíženo nebylo. Na památku postavena byla kaplička u mostu s vylíčením této události."
Mimo jiné poznala nedostatečnou nosnost mostu v roce i 1945 sovětská armáda postupující do Odolova.
Most byl úzký a modernějšímu provozu zcela nevyhovoval, v letech 1960 - 1963 byla proto provedena stavba nového mostu.