V širším smyslu se jedná o krajinu podél řeky Úpy od vesnice Havlovice po Českou Skalici, úžeji potom o místní část České Skalice, Ratibořice. Jedná se o chráněné území – Národní přírodní památku Babiččino údolí. Areál státního zámku Ratibořice pak byl vyhlášen národní kulturní památkou.

Ratibořický zámek je znám především jako letní sídlo Kateřiny Bedřišky Vilemíny Benigny vévodkyně Zaháňské, princezny Kuronské – paní kněžny. Původní objekt nechal na počátku 18. století zbudovat majitel náchodského panství Vavřinec, kníže Piccolomini. Nedaleko od zpustlé ratibořické tvrze ze 14. století vznikl jednopatrový barokní zámeček s kaplí ve stylu malých italských letohrádků. Náchodské panství později koupil Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský, otec Kateřiny Zaháňské, která panství následně zdědila. V Ratibořicích proběhly za její vlády rozsáhlé stavební úpravy – zámek byl přebudován v moderní empírové sídlo a v jeho bezprostřední blízkosti byl založen anglický park. Rovněž byl zbořen starý hospodářský dvůr a původní panské bělidlo. Nově byla vystavěna oranžerie s bytem pro zahradníka a u mlýna založena kuchyňská zahrada. Vévodkyně na zámku hostila řadu významných osobností, například rakouského kancléře, knížete Klemense Metternicha či ruského cara Alexandra I. Po její smrti bylo náchodské panství včetně ratibořického zámku prodáno. Posledním majitelem až do zestátnění v roce 1945 byl rod říšských knížat Schaumburg-Lippe.

Přibližně uprostřed cesty mezi ratibořickým zámkem a Starým bělidlem se nachází dvě technické památky – Rudrův (někdy uváděný jako Ludrův) mlýn a vodní manufakturní mandl. Mlýn na konci 18. století vyženil dědeček Mančinky, další postavy z knihy Babička, ve skutečnosti kamarádky malé Barunky Panklové.

V roce 1920, při příležitosti 100. výročí narození Boženy Němcové, byl položen základní kámen sousoší Babička s dětmi. Tím, kdo slavnostně poklepal na základní kámen, nebyl nikdo jiný než rodák z nedalekého Hronova a neméně slavný a úspěšný spisovatel Alois Jirásek.

Chcete-li kromě Babičky zavzpomínat i na další dílo Boženy Němcové, vydejte se od pomníku přes lávku k podlouhlé dřevěné budově. Někdejší kuželna v současnosti slouží jako informační bod pro turisty a také jako výstavní prostor, kde si malí i velcí mohou hravou formou připomenout báchorky a pohádky, které Božena Němcová s oblibou sbírala. Pohádkový kuželník, jak se budově také říká, se nachází na prostranství u Panského hostince, kde dříve hospodařili rodiče Barunčiny kamarádky Kristly.

Od roku 2017 zde funguje první herecké muzeum v České republice, které je vybudované v domě na kopci nad Panským hostincem.

Staré bělidlo je dřevěná roubená chalupa, kam Božena Němcová zasadila děj své knihy. Živý popis místa i notoricky známá filmová zpracování dávají lehko zapomenout, že zde Božena Němcová nikdy nebydlela – pouze zde strávila prázdniny se svými dětmi v roce 1844. Původní panské bělidlo bylo, jak je uvedeno výše, zbořeno. Později spisovatelčina rodina žila v tzv. bytě pod ratejnou, který však není přístupný.

Mnoha lidem utkvěl v paměti příběh bláznivé Viktorky, chudého děvčete, které ze zoufalství hodí své dítě do splavu – proto se na pohled kouzelnému, ale pro vodáky nebezpečnému splavu říká Viktorčin. Koho ještě nebolí nohy, může se vydat dál přes Bílý most a Bílý kopec až k Rýzmburskému altánu, který je údajným místem prvního setkání babičky s paní kněžnou.

Krásný výhled na milovaný kraj (a ještě mnohem dál) nabízí jen zhruba kilometr vzdálená Rozhledna Žernov, která byla vybudována na podzim 2014.